Už několikrát jsem byl zařazen některými lidmi do kategorie "sluníčkářů a láskařů" a dnes mne napadl nový termín "strachofil" . Ano, vědomě nechci přijmout do svého života mocného rádce zvaného STRACH. Nezříkám se používat rozum a opatrnost, ale dávám si dobrý pozor, abych nebyl ovládán strachem a mohl daleko otevřeněji žít a vnímat, co se kolem mne děje a hlavně měl otevřeny dveře k lásce .....
Ano, i emoce strachu je nám dána od univerza k tomu, aby nám sloužila, ale my jsme dostali i dar vědomí, který nám umožňuje své emoce vědomě zpracovávat - jen vnímat nebo potlačovat nebo je zveličovat.... Podle mne emoce strachu může být signálem, že něco v našem okolí není v pořádku, ale pokud opatrnost, kterou by to asi mělo vzbuzovat, proměníme v trvalý strach, nenávist a předpojatost a zjednodušování, tak to už je naše volba a odpovědnost ...
Emotikona smile A podvědomě se tím zjevně připravujeme k boji , kdy přílišná láska by nás "mohla ohrozit". V tomto stavu omezeného vědomí jsme ve stádiu boje a jde nám o poražení domnělého nebo skutečného nepřítele a naše účelová argumentace nám umožňuje si obhájit, proč můžeme na někoho použít násilí a možná ho i připravit o život .... což bychom v čase míru a klidné mysli přirozeně neudělali .... Pokud by lidé měli dostatek možností a času spolu otevřeně bez předsudků a v lásce komunikovat, tak by radikálně ubylo válek ..... A nezapomínejme, že v pozadí většinou bývá pár mocných, kteří s námi účelově manipulují k zajištění osobních zájmů a to i tím, že v nás ten strach živí....a oni se nechystají položit za své cíle život ...