Už naštěstí dávno neplatí jako za dávných dob , kdy dva muži mezi sebou bojovali s meči o dívku, která se jim líbila, a ten, který zvítězil, si JI pak odvedl. A ta dívku jen stála opodál a čekala na to, který z nich zvítězí...
Přesto v podvědomí u některých lidí přežívají zbytky "kohoutích zápasů" a strategií "lovu".
Často tito lidé považují proces seznamování ( prožívání vztahu) za "boj" mezi "lovci" a nebo se snaží zdokonalit ve strategii "lovu" za účelem "ulovení" i takového partnera, kterého přirozeně nepřitahujeme svými autentickými vlastnostmi a který tedy nás opravdové nemá rád a ani není s námi "kompatibilní".
Takovýto vztah podle mého názoru nemá perspektivu, aby byl funkční a dlouhodobý a končí většinou zklamáním, bolestí a rozpadem.
Myslím si, že postavení ženy v rodině je natolik důležité a delikátní, že právě ona má právo si z dvořících se mužů vybrat toho pro ni nejpříhodnějšího budoucího partnera a muži by se měli omezit na co nejpravdivější nabízení sama sebe. Na druhou stranu by se ani žena neměla snažit klamnou strategií "ulovit" partnera, který se ji líbí, pokud cítí, že muž není s ní kompatibilní a nemiluje ji.
Získání partnerky/ra na základě "klamných a manipulativních" strategií se nakonec stejně projeví a přinese oběma rozpory, křivdu, bolest a zklamání.
Pokud ženě nebo muži ale jde od začátku jen o krátkodobé setkání, tak klamání toho druhého je vyloženě zlovolné a sobecké.
I krátkodobý vztah je možný a může přinést oběma krátkodobý prospěch, ale měl by být hned od počátku takto vzájemně otevřeně komunikován, aby nevytvářel u nikoho z nich mylná očekávání a pak zákonitě bolest a zklamání..