Když zjistíš, že se musíš doprošovat o něčí lásku, tak se zamysli nad sebou, nad svou sebeláskou a nad svým pojetím lásky.
Ptáme-li se své hlavy zda milovat či nemilovat, tak odpověď si volíme sami podle toho, zda volíme lásku a nebo bezpečí.
Je krásné, když někoho vedle sebe máme a můžeme s ním pravdivé a sladkou kráčet životem, ale o to více je žalostné, když si ho vysníme a takového nemůžeme potkat a ještě více, když si ho sami odháníme přehnanými nároky. Prozivejme blízkost s každým, se kterým můžeme a přináší nám to radost a možnost žít svůj život autenticky, i kdyby to bylo jen na krátkou dobu.To ale neznamená se podbízet nebo ustupovat ze svých základních hodnot a taky naslouchejme své intuici a nesnažme se ji překřičet rozumem nebo svými sny......
Být autentický není o tom říci otevřeně druhému, co nám na něm vadí, ale hlavně, co cítíme a jak co chápeme my sami.
Obvykle člověk reaguje na bolest ve vztahu strachem a odcizením, ale někteří pochopením, změnou v sobě a větší empatií.
Myslím si, že naše primární emoce jsou vždy autentické, ale náš výklad, proč vznikly a sekundární emoce mohou být mylné.
Když si lidi neváží sami sebe a nemají se rádi, pak ostatní potřebují k sebepřijetí a jako zdroj lásky
Za pocit kontroly a bezpečí musíme někdy zaplatit vysokou daň. Prožíváme pak méně radosti, lásky a živosti.
Pokud k životu přistupujeme povrchně, pak z problémů řešíme a potlačujeme jen symptomy. Neřešíme příčiny a problémy se vrací.
To, jak zvládneme jakoukoliv "nákazu", záleží na tom, čemu budeme věřit a jak udržujeme svou fyzickou a psychickou imunitu
Jediný člověk, který nás dokáže opravdu zmotivovat a uskutečnit změnu našich postojů a našeho chování, jsme my sami.
Pokud věříme v sebe a máme se rádi, tak nejsme tolik závislí na důvěře v okolí a jeho lásce k nám.
Zvířata používají násilí z přirozené nutnosti. My lidé někdy jen z touhy po moci, z chamtivosti, z pomsty nebo z rozmaru.
Dokonalost je jen teoretická hodnota. Pro nás lidi je jen nedosažitelným majákem na naší cestě.
Pokud se nám daří v našem životě ukrajovat z množství strachu, který nás sužuje, tak tím děláme více místa pro lásku a radost
Mír získaný pouze bojem, není skutečným mírem, ale je pouze příměřím.
Každá duše je jedinečná a přitáhne si právě takovou duši, která se potřebuje s ní setkat
Milovat znamená milovat svůj život a přitom podporovat život a štěstí i těch dalších, které milujeme.
V důsledku vštípené vnější motivace někteří lidé mají fobii z trestu nebo z toho, že nedostanou odměnu, a tak se stávají "ovcemi"
Možnost žít šťastný život mají ti, kteří dokážou sami žít šťastně a spoluvytváří a nebrání ve štěstí ostatním
Věřme jen tomu , čemu můžeme věřit. Pokud se nám to nezdá, tak hledejme další informace a konejme, až když můžeme konat za sebe.
Umění není jen zábava, ale forma univerzálního jazyka s hlubokým vlivem na pochopení našich emocí a životních peripetií
Je snadné milovat dokonalého Boha, ale je božské milovat nedokonalého člověka.
Vztah nezajistí, potkat se s někým dobrým, ale především mít dobrý vztah k sobě samému. Ostatní si pak už najde cestu.
Učení od autority se může stát účelovým nástrojem manipulace a může potlačit jedinečnost, sebepoznání a seberozvoj žáka.
Zbožňování je pro božskou dokonalost a láska je pro nedokonalé lidi...
Není důležité co získáme nebo koho získáme, ale to, kým jsme a co můžeme nabídnout ze sebe. Ostatní se zharmonizuje
Pokud pochopíme pravé příčiny našeho trápení, dá nám to úlevu, poznání, osvobození, přijetí, odpuštění a prostor pro lásku.
Všichni máme v sobě nějaký diamant, ale teprve když ho sami uvidíme a obejmeme s láskou, pak může zářit i pro ostatní
Pravdu můžete dočasně umlčet , překroutit nebo zatajit, ale nemůžete ji změnit.
Pláč není slabostí, ale projevem schopnosti citu. Je to řeč srdce. Přináší úlevu, očistu, prožití, puštění, léčení.
Z vrabce v hrsti se může stát holub a z holuba vrabec a ze života vesmír a nebo klec. Na nás záleží, čemu uvěříme a co uděláme
Život není na to, abychom zbytečně trpěli. Radujme se hned, když to jde.
Opravdu dávat můžeme jen z vlastního přebytku, jinak ochuzujeme sami sebe. Přijměme z přebytku jiného pak jako dar to, co nám chybí.
DOBRO opravdu není možné někomu vnutit. Změnu k lepšímu můžeme realizovat jen sami v sobě a šířit ji příkladem a láskou.