Ano nás "nezralých" mužů a žen , kteří neznají složité dynamiky vztahů, zakládají vztah na nereálných základech, nevědí kdo jsou a co chtějí a vkládají do vztahu nereálná očekávání, je podle mne většina.
Jsme pyšní na náš rozum a přesto podlehneme silné přitažlivosti a vstupujeme do vztahů s nereálnými očekáváními - ne zcela připraveni. Nabízí se závěr, že právě proto je ne jen u nás veliká rozchodovost a později i rozvodovost a že je to špatně.
Myslím si, že tento proces je přirozený a do jisté míry žádoucí, a proto i stojí za to vstupovat do vztahů i přes to, že nejsme ještě zcela "zralí", nebo právě pro to.
Právě vztahy jsou, podle mne, tím nejintenzivnějším seminářem osobního rozvoje. Pomáhají nám lépe poznat sebe a druhé a najít v sobě nefunkční vzorce a traumata, které nám brání prožívat trvalejší a šťastnější vztahy. Mají pro nás obrovský školící a transformační potenciál.
Každý vztah je v daném okamžiku pro nás tím pravým, ale nemusí být tím posledním. Využijme této šance a ponořme se do hlubin své autenticity a podvědomí a dovolme si se co nejvíce otevřít jeden druhému. S každým hlubším vztahem můžeme objevit a odložit nefunkční vzorce a očekávání a s nimi i část zbytečné bolesti, kterou ve vztazích prožíváme. Toto poznání a porozumění tomu, co se s námi ve vztazích děje, nám přináší osvobození a dává nám prostor pro větší prožívání radosti, lásky a harmonie.
Při tomto učení se ale vyplatí, pokud to dokážeme, nespěchat s početím dítěte, protože pak naše kulturní paradigma nás nutí v tomto vztahu setrvat "kvůli dítěti", i když prožíváme veliké vztahové problémy, které emočně nezvládáme a je toto soužití škodlivé pro všechny včetně dítěte.
Jsme pyšní na náš rozum a přesto podlehneme silné přitažlivosti a vstupujeme do vztahů s nereálnými očekáváními - ne zcela připraveni. Nabízí se závěr, že právě proto je ne jen u nás veliká rozchodovost a později i rozvodovost a že je to špatně.
Myslím si, že tento proces je přirozený a do jisté míry žádoucí, a proto i stojí za to vstupovat do vztahů i přes to, že nejsme ještě zcela "zralí", nebo právě pro to.
Právě vztahy jsou, podle mne, tím nejintenzivnějším seminářem osobního rozvoje. Pomáhají nám lépe poznat sebe a druhé a najít v sobě nefunkční vzorce a traumata, které nám brání prožívat trvalejší a šťastnější vztahy. Mají pro nás obrovský školící a transformační potenciál.
Každý vztah je v daném okamžiku pro nás tím pravým, ale nemusí být tím posledním. Využijme této šance a ponořme se do hlubin své autenticity a podvědomí a dovolme si se co nejvíce otevřít jeden druhému. S každým hlubším vztahem můžeme objevit a odložit nefunkční vzorce a očekávání a s nimi i část zbytečné bolesti, kterou ve vztazích prožíváme. Toto poznání a porozumění tomu, co se s námi ve vztazích děje, nám přináší osvobození a dává nám prostor pro větší prožívání radosti, lásky a harmonie.
Při tomto učení se ale vyplatí, pokud to dokážeme, nespěchat s početím dítěte, protože pak naše kulturní paradigma nás nutí v tomto vztahu setrvat "kvůli dítěti", i když prožíváme veliké vztahové problémy, které emočně nezvládáme a je toto soužití škodlivé pro všechny včetně dítěte.